LOKÁLNÍ EKONOMIKA

LOKÁLNĚ EKONOMICKÁ PRAXE V ČESKÉ REPUBLICE A VE SVĚTĚ

OBNOVA REGIONÁLNÍ PRODUKCE

Smíří se Češi se statusem rozvojové země?

Navzdory propagandě českých politiků, která se již přes dvacet let nese v duchu slibu „když si pořádně utáhneme opasek, budeme brzy patřit mezi nejvyspělejší země v Evropě“, přichází rozčarování. Americká investiční banka JPMorgan Chase vyřadila Českou republiku ze skupiny vyspělých zemí. Toto alarmující varování žel neoznamují českým občanům jimi volení političtí zástupci, ale ekonomický institut ze zámoří. Zhruba ve stejné době vydává renomovaná ekonommka Doc. Ing. Ilona Švihlíková, Ph.D. svou novou knihu Jak jsme se stali kolonií. Publikace obsahuje hloubkovou a přesto běžnému člověku srozumitelnou analýzu, proč jsme se ocitli tam, kde jsme. Po jejím přečtení si z toho normální český občan může vyvodit nejšpíše toto - nevěřit slepě už opravdu nikomu a ničemu, protože jediný, kdo nám může a chce pomoci, jsou naše vlastní schopnosti a pracovité ruce. A toto můžeme považovat za věcný úvodník k tématu Marketing místní produkce.

Proč je důležité zabývat se marketingem
místní produkce?

Lidé mají mnoho zajímavých nápadů, čím by se mohli živit, aby je to zároveň bavilo. Jenže mnohem méně lidí v sobě najde odvahu své nápady vyzkoušet a ještě méně je dokáže skutečně přetavit do podoby prosperující firmy. Dnešní doba je příznačná tím, že trh je přesycen zbožím, zatímco kupní síla obyvatelstva klesá. Na takovém trhu skutečně není jednoduché najít své místo. To ale v žádném případě neznamená, že je to nereálné. V podmínkách lokální ekonomiky lze objevit nové příležitosti, které se otevírají díky vymezení vůči globalizovanému trhu.

Farmářské trhy ve Varnsdorfu

Oblíbenou formou prodeje regionálních produktů se v poslední době stávají farmářské trhy (na snímku jsou trhy ve Varnsdorgu pořádané MAS Šluknovsko). Četné aféry obchodních řetězců týkající se pokleslé kvality zboží paradoxně pomáhají obracet pozornost spotřebitelské veřejnosti ke kvalitnímu zboží místního původu. Bohužel v důsledku globalizace trhu a za vlasy přitažených předpisů a norem už zaniklo mnoho místních výrobců a farmářů, takže zajistit pestrou nabídku zboží na trzích bývá problém.

Marketing místní produkce zohledňuje fakt, že kvalita lidského života není dána pouze cenou zboží a tím, co si můžeme nebo nemůžeme koupit. Kromě peněz a stimulace spotřeby se do hry dostávají hodnoty jako jsou fyzické zdraví, psychická pohoda, osobní seberealizace a růst. Praktický rozdíl mezi globalizovaným a lokálním trhem můžeme prezentovat na faktu, že obchodní řetězce nadnárodních korporací nezřídka prodávají zboží šidící spotřebitele pomocí různých sofistikovaných triků s cílem maximalizovat zisky (přidávání vody s obsahem různých chemikálií, používání velkého množství i značně škodlivých emulgátorů, barviv a podobně, nafukováním obalů (viz pořad A dost!).

Zahrádkářské výpěstky z Varnsdorfu

Česká republika byla v roce 1990 potravinově soběstačnou zemí. V současné době dovážíme u některých komodit až 70% potravin ze zahraničí. Z hospodářského hlediska je to samozřejmě velký problém, protože peníze z českých peněženek mizí v zahraničí (s poklesem kupní síly ruku v ruce přichází nezaměstnanost a vážné sociální problémy). Je paradoxem, že si v marketech nadnárodních řetězců můžeme koupit jablka z různých končin světa za čtyřicet a více korun, přičemž kvalitní česká jablka za mnohem nižší cenu zůstávají v sadech často nezklizená. Rozhodování spotřebitelů je totiž deformováno soustavnou propagační kampaní. Proto se i my musíme naučit marketingové praktiky, které nám umožní obstát v konkutenčním prostředí.

Takové praktiky při prodeji místní produkce nejsou žádoucí, protože přízeň a důvěra určité části spotřebitelů je postavena na faktorech jako je kvalita výrobku, jednání prodejce, vliv výroby na životní prostředí, zaměstnání místních lidí a jednání se zaměstnanci, atd.Pro místního producenta znamená ztráta důvěry téměř jistě existenční ohrožení celé firmy. Spotřebitel by si tuto skutečnost měl uvědomovat. Získává záruku, že zboží od solidní místní firmy může být výrazně kvalitnější (i když dražší), což je motivem k preferování lokální produkce před levným zbožím pochybného původu.

V době, kdy celá společnost řeší ekonomické problémy s doprovodnými jevy jako jsou vysoká nezaměstnanost, snižování životní úrovně, rozpad sociálních hodnot a rozvírání nůžek mezi bohatstvím a chudobou, je lokální ekonomika a marketing místní produkce jednou z cest, jak alespoň částečně převzít zodpovědnost za budoucnost do vlastních rukou (a nespoléhat na velmi vrtkavé vnější faktory). Proto se tomuto tématu věnujeme a věříme, že zaujme řadu lidí, kteří nechtějí jen nadávat na poměry a přitom sedět s rukama v klíně.

Marketing místní produkce nabývá na významu zejména v době nouze. Ve chvíli, kdy si většina lidí v sousední zemi vydělá na minimální mzdě mnohem více, než Češi na mzdě průměrné, pak o stavu nouze můžeme bez skrupulí hovořit.

Je důležité zodpovědět na otázku, proč se zabývat marketingem místní produkce, když téměř vše potřebné je spotřebitelům levně a pohodlně dovezeno? Jde o to, že marketing místní produkce velmi úzce souvisí s tématem lokální ekonomiky a ta se zdaleka nezabývá jen tím, jak lidem prodat zboží. Snažíme se hledat prakticky použitelný návod ke zlepšení životních podmínek v konkrétních regionech. Kupříkladu je zcela jasné, že výroba zboží pocházejícícho z druhého konce světa zcela jistě nevytvoří nové pracovní příležitosti v našem regionu. Ani „levné“ nakupování v marketech nadnárodních řetězců naše místní problémy neodstraní, ale naopak prohloubí, protože nám tak z regionu utíkají peníze, které potřebujeme na rozvoj firem, opravy škol, udržení nemocnic, výstavbu sportovišť a mnoho dalších věcí. Marketingem místní produkce se tedy zabýváme proto, abychom místním výrobcům a poskytovatelům služeb zprostředkovali informace potřebné pro zvýšení jejich konkurenceschopnosti na trhu. Nutno zdůraznit - místním trhu, přičemž slovo místní znamená určitý region zahrnující oblast s potenciálem pro fungující lokální ekonomiku.

Přínos místní produkce pro regiony:

  • Tvorba pracovních příležitostí pro místní obyvatele
  • Zdůraznění kvality práce a produktů
  • Posílení lokální ekonomiky (omezení úniku peněz z regionu)
  • Zhodnocování potenciálu regionu (obnovitelné zdroje, lidské zdroje, know-how)
  • Zvýšení průměrné kupní síly a životního standardu místního obyvatelstva
  • Posílení prestiže regionu (tvorba dobrého jména)
  • Podpora rozvoje turistického ruchu
  • Posílení místní filantropie (dárcovství, sponzorství)
  • Zlepšení sociálního zázemí a služeb (lokální patriotismus)
  • Zvýšení „kultury ulice“ a občanské vybavenosti
  • Stimulace zájmu o synergickou spolupráci

Nečekejme na vládní reformy - sami se dostaňme do formy

Celá Česká republika již řadu let očekává nějaký zázračný koncept celonárodní či celoevropské ekonomické reformy. Zatímco lidé čekají, státní dluh roste závratným tempem, sociální problémy se prohlubují, zadlužení domácností roste, nemocnice se zavírají, úroveň školství upadá, železnice se ruší, napětí ve společnosti stoupá... Tyto společenské jevy nám pomáhají pochopit, že odpovědnost za svůj budoucí život můžeme alespoň z části vzít do vlastních rukou, zvláště nabízí-li se nám k tomu nástroj legitimní, pozitivní, efektivní a hlavně kreativní - marketing místní produkce.

Zahrádkářské výpěstky z Varnsdorfu

Po vystřízlivění z nabídky nadnárodních řetězců si část spotřebitelské veřejnosti začíná hledat cesty k původním českým potravinám. Vstříc tomuto trentu vychází například bedýknový prodej, který distribuuje kvalitní zeleninu od českých farmářů na odběrná místa.

Je to velká šance zhodnotit individuální i kolektivní lidský potenciál, abychom na konci své cesty být hrdí, že jsme své životy nepromarnili s lahváčem u televizorů nebo u herních automatů, ale že jsme poznali - co se poznat dalo, že jsme vytvořili - co vytvořit bylo možné, že jsme pomohli - kde to bylo potřeba, že jsme zachovali pro budoucí generace hodnoty - kreré bylo možné zachovat. V tom je hlavní smysl praxe lokální ekonomiky, která je v podstatě jedinou skutečnou re-formou (tedy návratem k původní fungující formě, která tu kdysi byla, s respektem ke změně doby, politických poměrů a s aplikací ohromných technologických možností, které dnes máme k dispozici).

DALŠÍ INFORMACE K TÉMATU

POZVÁNKY NA AKCE:

UDRŽITELNÁ LOKÁLNÍ EKONOMIKA JAKO VÝZVA PRO KREATIVNÍ PODNIKATELE:

11. 5. 2017 - Fakulta sociálně ekonomická Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, Moskevská 54, VŠ Klub

Workshop bude zaměřen na udržitelný rozvoj místní ekonomiky, který je spojen s kreativitou podnikatelů, jejich vztahem k životnímu prostředí i obcím, ve kterých působí. Rádi bychom v rámci workshopu diskutovali s podnikateli, zástupci měst a obcí, odbornou veřejností. Cílem workshopu je položit základ pro vytvoření platformy pro podporu lokální ekonomiky v Ústeckém kraji sdružující klíčové aktéry a aktivní jedince či zájemce o problematiku lokální ekonomiky a udržitelné spotřeby.

Informace: stáhnout PDF

REGIONÁLNÍ PRODUKTY
V SOUVISLOSTECH:

Vzdělávací seminář pro začínající regionální výrobce a poskytovatele služeb.

V rámci vzdělávacího cyklu „Regionální produkty v souvislostech“ vás zveme na jednodenní seminář cílený na téma internet marketing pro lokální ekonomiku. Akce se koná 27. června v pobočce Střediska ekologické výchovy SEVER - Kavčí plácek 121, Hradec králové.

Informace: 739 203 209


Videa s lokálně ekonomickou tématikou (převážně záznamy z minulých ročníků Festivalu lokální ekonomiky):

Ilona Švihlíková

Česká republika je už jen ohlodanou kostí

Ilona Švihlíková:
Proč mají obyvatelé západních zemí podstatně vyšší životní standard než občané České republiky? Jsme vůbec schopni si vzít ponaučení z chyb, které jsme učinili v uplynulém čtvrtstoletí?

Květa Lauterbachová

Před bankami se člověk musí mít na pozoru

Květa Lauterbachová:
Nejen Češi, ale i ve vyspělých zemích se celé společnosti dostávají do problémů, protože skáčou bankám na špek. Problém je především v ekonomické gramotnosti a v přístupu k informacím.

Miloslav Hlavsa

Zisk není naším primárním cílem

Miloslav Hlavsa:
Když se lidé založí ke svému podnikání družstvo, které se řídí mezinárodními družstevními principy, pak lze dokázat opravdu skvělé věci. Třeba i konkurovat nadnárodním korporacím.

Petr Kacálek

Bedýnková zelenina je důkazem solidarity

Petr Kacálek:
Prostřednictvím bedýnkového systému mohou čeští spotřebitelé nakupovat kvalitní zeleninu od českých farmářů. Je to férová dohoda, jejímž výsledkem je spokojenost na obou stranách.

Patricie Anzari

Pozitivní změna začíná
u každého z nás

Patricie Anzari:
Každý z nás přesně ví, za které své kroky se může stydět a za které může být na sebe hrdý. Chceme-li být svobodní, nemůžeme čekat na vedení shůry. Musíme realizovat své vlastní životní příběhy.

Martin Zíka

Jak vznikly principy lokální ekonomiky

Martin Zíka:
Podobně jako fungovalo křesťanství, dokud bylo ctěno desatero, mohou i periferní české regiony být relativně bohaté, budou-li dodržovat principy lokální ekonomiky.

Dana Štechová

Vraťme se k původní jednoduchosti.

Dana Štechová:
Když chcete uskutečnit zajímavý projekt, musíte přesně vědět, čeho chcete dosáhnout, musíte být umanutí, vytrvat a dělat to s plným nasazením, radostí a láskou k věci.

Magralena Hunčová

Družstva jsou opět v evropském trendu

Magdalena Hunčová:
Občanská společnost vytváří potřebnou protiváhu k nadvládě nadnárodních korporací nad veškerým trhem. Zakládání družstev možná zachrání Evropu.

Frank Janski

Smyslem peněz je společenská dohoda

Frank Janski
I v Německu, které je tahounem evropské ekonomiky, hledají lidé způsoby, jak zamezit úniku regionálního bohatství. Mezi ně patří i zavádění lokálních měn, jako je Chiemgauer.

Kateřina Čadilová

Regionální produkty potřebují podporu

Kateřina Čadilová
Regionální značka by měla být výrazem naší lokální hrdosti. Za ní se skrývají naše jedinečné schopnosti a dovednosti, které nás prezentují a přinášejí nám prosperitu. Značka prodává regionální produkty.

Milan Smrž

Budoucnost energetiky
je v alternativách

Milan Smrž
Příroda úspěšně funguje z energetických zdrojů, které nazýváme alternativní. Díky novým technologiím k nim už máme přístup. Spalování fosilních paliv nemá reálnou perspektivu.

Michaela Dopitová

Udržitelný cestovní ruch vyžaduje šetrný přístup

Michaela Dopitová
Cestovní ruch by neměl být jen zdrojem peněz, ale zejména trvale udržitelným systémem podporujícím komunitní rozvoj a kvalitu životního prostředí v destinacích.

Zbyněk Fiala

Neomezené perspektivy lokální ekonomiky

Zbyněk Fiala
Lokálně ekonomické systémy nejsou utopií, ale mnohokrát ověřenou cestou k hospodářskému oživení chudých regionů. K tomu se nabízí dlouhá řada možností.

Pavel Hlaváč

Cestovní ruch je tvrdý byznys, ne kratochvíle

Pavel Hlaváč
Cestovní ruch je plnohodnotné průmyslové odvětví, které, má-li fungovat, potřebuje kvalitní plánování, investice a profesionálně zvládnutý marketing.

Ilona Švihlíková

Participativní rozpočet aktivizuje komunitu

Ilona Švihlíková
Je možné zapojit pasivní veřejnost do rozvoje obcí a měst? Určitě ano, jednou z ověřených možností je zavedení participativního rozpočtu.

Klára Mágrová

Investice do památek se mnohonásobně vrátí

Klára Mágrová
Sakrální památky patří k tomu nejzajímavějšímu, co můžeme turistické veřejnosti nabídnout. A turisté jsou zase zdrojem financí potřebných pro rozvoj regionů.


Zajímavé lokálně ekonomické projekty ze Šluknovského výběžku:

Svépomocné družstvo Mandava Varnsdorf

Svépomocné družstvo Mandava

Již několik měsíců po prvním ročníku Festivalu lokální ekonomiky vzniklo ve Varnsdorfu svépomocné družstvo Mandava, které si vytyčilo za cíl podnikat podle mezinárodních družstevních principů. Dosud však všechny smělé myšlenky narazily na nejrůznější překážky, jejichž překonání si vyžádá mnoho energie a času. Novodobí družstevníci se přesto nevzdávají.

Cech cestovního ruchu na Šluknovsku

Cech živnostníků na Šluknovsku

Po druhém ročníku Festivalu lokální ekonomiky byl založen zatím neformální Cech živnostníků a podnikatelů v cestovním ruchu na Šluknovsku. Jeho aktivity jsou zaměřeny na mapování turistických zajímavostí regionu a zlepšování podmínek pro podnikání v oblasti cestovního ruchu. Mezi úskalí, která je nutno překonat, patří kupodivu samotná spolupráce mezi poskytovateli služeb.

Přírodní učebna Hraniční buk

Přírodní učebna Hraniční Buk

Mezi nejdůležitější úkoly budoucnosti je péče o vytváření vztahu mladé generace k našemu regionu, v tomto případě k Varnsdorfsku. Ve výukovém programu na školách je nutné klást větší důraz na místopis a znalost místní fauny, flóry, geologických i historických zajímavostí. K tomu by měl přispět projekt naučné stezky s herními prvky v podobě přírodní učebny mezi Jiřetínem pod Jedlovou a Varnsdorfem.

Modré putování Šluknovskem - relaxační trasa

Modré putování

První dva ročníky tříetapového pochodu po zajímavostech Šluknovského výběžku se setkaly s velkým nadšením. Málokdo jen tuší, kolik možností pro individuální i rodinné vyžití tento region nabízí. Bohužel, pod pojmem Šluknovsko si mnoho lidí představuje chudou oblast zmítanou sociálními nepokoji. Obnova dobré pověsti bude velmi těžká a nejlepším způsobem prezentace je přímá zkušenost na takových akcích jako je tato.


Obsah webu:


OFICIÁLNÍ WEBY MĚST A OBCÍ V ÚZEMNÍ PŮSOBNOSTI MAS ČESKÝ SEVER: