lokalni-ekonomika.cz

LOKÁLNÍ EKONOMIKA

lokální ekonomika pro rozvoj regionů

Cestou k soběstačnosti, nezávislosti, prosperitě a spolupráci regionů

Kudy mizí z regionů peníze?

Veřejnost se mylně domnívá, že náprava ekonomických problémů naší země je pouze věcí politiků, což je fatální omyl. Současný stav není ničím jiným, než vizitkou politiků, kteří se vymkli kontrole veřejnosti. Je tedy jasné, že od nich nemůžeme očekávat pomoc (zejména ne od známých „firem“). Řešení paradoxně není na straně ideového vedení státu, ale na straně spotřebitelské veřejnosti. Ve skutečnosti zcela reálně platí, že jak budeme dnes nakupovat, tak budeme zítra žít.

Krátké zamyšlení o udržitelném rozvoji

V mnoha dokumentech Evropské unie, které souvisejí s čerpáním dotací, je zmiňovaná trvalá udržitelnost rozvoje. Teoreticky je na papíře vše ošetřeno celkem dobře, ale praxe je s těmito dokumenty v ostrém kontrastu (alespoň v České republice). Za posledních patnáct let se českým politikům pod tlakem EU podařilo rozbít téměř všechny funkční mechanismy pro zajištění trvale udržitelného rozvoje našich regionů. Jsme závislí na dovozu potravin a spotřebního zboží, zemědělci místo pěstování plodin dostávají dotace za sekání trávy, vlastní vodu nakupujeme od zahraniční společnosti, kvalita potravin se snížila na pováženou, dostupnost kvalitní lékařské péče v okrajových regionech je stejně mizerná, jako dopravní obslužnost. Zarážející je také fakt, že mnoho rodin s vysokoškolským vzděláním si nevydělá tolik, kolik česká vláda rozdává z daní pologramotným a neproduktivním klanům. Vysoká nezaměstnanost a sociální problémy jsou jasným indikátorem, že výroky o trvalé udržitelnosti jsou prázdnou frází.

Nicméně zmíněné dokumenty EU jsou oporou pro obnovu systémů lokálních ekonomik, jejichž předpokladem je lokální retence ekonomického potenciálu. Jinými slovy, necháme-li si své vlastní bohatství neustále „tunelovat“, nikdy se nám nemůže podařit dosáhnout trvale udržitelného rozvoje. Proto je na místě se zcela vážně zabývat otázkami typu „kudy a kam mizí peníze z regionů?“, „kam odcházejí mladí kvalifikovaní lidé?“ nebo „jak řešit masivní migraci nepřizpůsobivých občanů?“.

Proč je důležitá lokální retence?

Jak bylo vysvětleno v kapitole „Principy lokální ekonomiky“, lokální retence je schopnost zadržovat ekonomický potenciál v místě (regionu) svého vzniku. Zadržování kapitálu ale v žádném případě neznamená, že by peníze měly ležet na účtech nebo v kasičkách, protože funkcí peněz není jejich hromadění, ale usnanění směny za zboží a služby. Podporovat oběh peněz je důležité (podobně jako je důležitý oběh krve v organismu - v tomto smyslu je možné region přirovnat k živému organismu). Některé lokální měny svůj oběh podporují tím, že po určité době ztrácejí malou část své hodnoty (díky tomu například německý Chiemgauer obíhá 2,5 krát rychleji, než Euro). Tento mechanismus motivuje spotřebitele, aby peníze relativně rychle utráceli a nakoupili si za ně potřebné zboží nebo služby. Je-li tedy řeč o retenční schopnosti lokální ekonomiky, jedná se o to, aby aktivního oběživa (peněz obíhajících mezi lidmi) byl v daném regionu dostatek, protože to přímo souvisí s kupní silou a tedy i hmotnou životní úrovní obyvatelstva.

Co jsou díry v lokální ekonomice?

V praxi ale vidíme, že v současné době (r. 2013) peněz u většinové populace v ČR ubývá, kupní síla v některých regionech výrazně klesá, roste chudoba, zadluženost a nezaměstnanost. Čím je to způsobeno? Pro názornost si můžeme představit kterýkoli konkrétní postižený region (kupříkladu Děčínsko) jako živého tvora, který krvácí z mnoha ran. S úbytkem krve (peněz v oběhu) tento tvor ztrácí životní sílu. Navzdory transfuzi (sociální dávky a dotace od státu a EU) se stav tvora nadále dlouhodobě zhoršuje, protože krvácející rány zůstávají neošetřeny. V lokální ekonomice se těnto ranám říká „díry“, prakticky jsou to kanály, přes které ekonomický potenciál uniká z regionu. Je tedy logické, že pro zlepšení stavu je potřeba tyto díry najít a vhodným způsobem očetřit.

Největší díry v lokální ekonomice a jak je „ošetřit“

Pojďme se nyní podívat na nejběžnější díry v lokální ekonomice. Jsou to:

1) Nákupy v obchodech, které odvádějí zisky z regionu.

První pomoc: Soustavně vysvětlovat spotřebitelům, aby přemýšleli o tom, kde a jakým způsobem své peníze utrácejí, aby tam, kde je to možné, upřednosňovali místní výrobce a poskytovatele služeb. Vysvětlovat, že akční slevy cizích supermarketů se v konečném důsledku velmi prodraží.

2) Půjčky a hypotéky od globalizovaných bankovních institucí.

První pomoc: Nepůjčovat si na spořební zboží, které nutně nepotřebujeme. Nepůjčovat si na vánoční dárky a dovolené (rozumnější je si na to postupně naspořit). Úroky konečnou cenu velmi prodraží a v drtivé většině případů končí mimo region. Pro účely poskytování podnikatelských úvěrů je výhodné zakládat družstevní záložny, kde si sami určíme míru úroků, jež zůstanou z velké části v regionu.

3) Platby za energie, které nepocházejí z regionu.

První pomoc: Zakládat alternativní obnovitelné zdroje energií jako jsou solární technologie na výrobu elektřiny a ohřev vody, využívání síly vodních toků tam, kde je to možné, výroba bioplynu z biomasy a mnohé jiné. Některé obce v západní Evropě jdou dokonce cestou provozování vlastní rozvodné energetické sítě.

4) Platby za vodu firmám, které sídlí mimo region.

První pomoc: Neprodávat vodní zdroje v majetku obce cizím firmám. Snažit se o převzetí vodních zdrojů v regionu do vlastní správy.

5) Platby za služby jejichž poskytovatelé nemají sídlo v regionu.

První pomoc: Zakládání regionálních poskytovatelů služeb, po kterých je poptávka. Může se jednat o dopravní obslužnost, provozování datových internetových sítí a jejich využívání místo mobilních telefonů, vlastní zdravotnická zařízení (které nechtějí hradit zdravotní pojišťovny), a mnohé další.

6) Gambling - automaty pronajaté od cizích firem.

První pomoc: Zrušení soukromých heren obecní vyhláškou a zprovoznění městského casina, aby prostředky získané od osob závislých na gamblingu zůstávaly v rozpočtu obcí, a mohly být využity na kompenzaci sociálních následků této činnosti.

7) Útraty za dovolené v zahraničí.

První pomoc: založit aktivní incomingovou agenturu, jejímž úkolem bude iniciovat rozvoj služeb pro příchozí turistickou veřejnost a lákat zahraniční turisty k návštěvě a k utrácení peněz za regionální zboží a služby (kompenzace ztrát způsobených vývozem peněz).

...a možná vás napadnou mnohé další.

Z výše uvedeného vyplývá, že je nutná široká osvěta veřejnosti směřující ke změně spotřebitelských návyků. Toho by se měly ujmout zejména místní samosprávy, kterým na trvale udržitelné perspektivě svých měst a obcí opravdu záleží.

Martin Zíka

LOKÁLNĚ EKONOMICKÉ PARTNERSTVÍ

Připravujeme databázi organizací a iniciativ, které se hlásí k principům lokální ekonomiky.