Družstevní koncept
marketingu místní produkce
Vleklá hospodářská krize v Evropě nabádá k tomu, aby se odborná i laická veřejnost zabývala tím, jak situaci řešit. V lokální dimenzi se jako jeden z prostředků nabízí renesance družstevnictví, které v mnoha lokálních ekonomikách po celé EU slaví úspěchy. Pojem „družstvo“ je v Čechách neprávem nechvalně spojován s dobou socialistické kolektivizace zemědělství do JZD. Ale jak například uvádí ekologická ekonomka RNDr. Naďa Johanisová, Ph.D., v předválečném Československu byl družstevní koncept hospodaření velmi osvědčený a na zkušenou k nám jezdily delegace z celé Evropy. Pak bohužel došlo k tomu, že nám byl koncept družstevnictví dvakrát ukraden. Jednou komunisty a podruhé neokapitalisty.
Sdružování farmářů, podnikatelů a občanských iniciativ do družstev je vynikající způsob posílení lokální ekonomiky a zvýšení konkurenceschopnosti místních podnikatelských aktivit vůči globalizovanému trhu. V západních zemích se prvovýrobci potravin i jiných produktů sdružují do družstev a zakládají společné prodejny, které jsou konkurenceschopné i v prostředí trhu obsazeném dravými obchodními řetězci nadnárodních korporací.
V praxi to vypadá například tak, že se více farmářů produkujících různé typy výrobků (maso, uzeniny, mléčné produkty, vejce, zeleninu, ovoce, pečivo, aj.) domluví na založení společné farmářské (družstevní) prodejny nebo vlastní malé sítě prodejen. Vzájemně se mezi sebou podělí o provozní náklady (případně o náklady spojené s její výstavbou), domluví se na jednotném systému distribuce a organizačním zajištění. Díky tomu vyjde každého z nich zajištění prodeje mnohem levněji, než kdyby každý provozoval vlastní prodejnu. Na své si přijdou i spotřebitelé protože vědí, že farmářská prodejna nabízí vysoce kvalitní a zaručeně čerstvé místní produkty, které nenacestovaly tisíce kilometrů po světě a nemusely být kvůli tomu chemicky ošetřeny. Mnohé z nich mají úroveň bio kvality neco certifikaci regionálního produktu - zaručený původ. Mnozí zákazníci jsou ochotni si za takový servis i připlatit, pokud preferují kvalitu před cenou. Mohou dokonce navštívit farmu, odkud potraviny pocházejí, čehož někteří farmáři využívají k provozování doplňkové agroturistiky.
Kromě toho má družstevní koncept marketingu jeden velice důležitý aspekt. Zisky z tržeb neodcházejí akcionářům nadnárodních korporací, ale směřují přímo k farmářům. Tím dosahují prvovýrobci vyšší ekonomické efektivity, než kdyby dodávali zboží do cizích marketů a mohou tak dříve a více investovat do dalšího technologického rozvoje svých firem, vytvářet pracovní místa a rezervy pro nepříznivá období.
Varnsdorf patří meži města s nejvyšší nezaměstnaností v České republice a s různými sociálními problémy, které tuto skutečnost doprovázejí. Proto zde mají lidé vysokou motivaci a snahu svou situaci řešit. Krátce po uskutečnění Festivalu lokální ekonomiky v roce 2013 se zde začala sdružovat skupina lidí, kteří v lednu 2014 oficiálně založili svépomocné družstvo Mandava. Nyní společně pracují na podnikatelském záměru, který by měl ukázat, jaké možnosti družstevního podnikání lze využít v praxi. Podrobnosti najdete na www.druzstvo-mandava.cz.
Evropský parlament volá po podpoře družstevního podnikání
Není bez zajímavosti že i výbor pro průmysl, výzkum a energetiku Evropského parlamentu zastává názor, že díky své decentralizované povaze družstevní model přispívá významným způsobem k provádění priorit, které jsou stanoveny do roku 2020 ve směrnici o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, a k přechodu od fosilní/jaderné energie na energii z obnovitelných zdrojů. V této souvislosti poukazuje na skutečnost, že občané založili více než 1 000 družstev pro obnovitelnou energii. Družstva činná v oblasti obnovitelných zdrojů umožňují občanům stát se členy družstevní společnosti v rámci místních projektů a podporují investice do projektů spojených s obnovitelnými zdroji energie, což postupně zlepšuje společenské přijetí nových zařízení vyrábějících elektřinu z obnovitelných zdrojů. Účast občanů na výrobě energie může vést k tomu, že si lépe uvědomí důležitost udržitelné a účinné spotřeby energie a také získávají větší kontrolu nad jejími cenami.
Větší odolnost družstevního modelu řízení vůči ekonomické krizi je založena na společném vlastnictví, demokratické hospodářské účasti a kontrole, organizaci a řízení ze strany členů družstev a na jejich závazcích vůči místním společenstvím. Odolnost družstev vychází rovněž z charakteristického způsobu akumulace kapitálu, jenž je méně závislý na vývoji finančních trhů a souvisí s převáděním přebytků do rezervních fondů, z nichž alespoň část je nedělitelná (zejména ve formě aktiv, které obecně posilují družstevní hnutí, a po zaplacení nevyrovnaných dluhů v případech likvidace) a s plněním cílů podniku. To svědčí vyvážených sociálních a hospodářských cílech a o úsilí zdokonalit provoz a činnost. Model družstva umožňuje udržitelnost po několik generací i zakotvení v místním hospodářství, což přispívá k místnímu udržitelnému rozvoji. Je lépe zajištěno, že se družstvo nepřemístí, přestože jeho činnost získá mezinárodní rozměr.
Družstevní podniky jsou schopny účinně uspokojovat současné a nové potřeby společnosti, a to v oblastech, jako je správa kulturních zdrojů, kreativita a ekologická udržitelnost nových životních stylů a způsobů spotřeby. Družstva dokonce rozvíjejí takové hodnoty, jako je ochrana zákonnosti – jedním příkladem je Itálie, kde jsou družstva pověřena správou majetku zabaveného mafii.
Družstva by měla být plně zapojena do plnění cílů, které sleduje průmyslová politika EU, a do provádění opatření přijatých EU, a to i s ohledem na jejich zásadní příspěvek k restrukturalizaci průmyslu, což je klíčová oblast nové průmyslové politiky EU.
Jak na to v českých podmínkách?
Z výše uvedeného je jasné že doménou družstevního podnikání zdaleka není pouze zemědělství. Předmětem činnosti může být v podstatě cokoli, co najde zákazníky. Pro založení družstva je potřeba mít v zásadě tři věci: dobrý podnikatelský záměr, lidi s morálním kreditem a sociálním cítěním a základní kapitál nejméně 50 tis. Kč (na který by se měli nejlépe složit rovným dílem všichni jeho členové). Problém je většinou se získáním správných „hráčů do hry“ (viz téma regionální synergie). Je však jen otázkou času, kdy bude nadále klesající životní úroveň dostatečnou motivací pro aktivní lidi, aby svou situaci začali sami iniciativně řešit třeba právě založením družstva. K tomu už zbývá jen dodat, že snad není nutné čekat, až skutečně „dopadne kosa na kámen“.
Příklady dobré družstevní praxe:
- Mondragonská družstevní inspirace
- Zemědělské družstvo Partutovice
- Dřevozpracující družstvo Lukavec
- Moravská ústředna Brno
- Dita Tábor
- Irisa Vsetín
Právní rámec pro založení družstva:
- Založení a vznik obchodní společnosti
- Obchodní společnosti a družstvo, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.
- Podnikatelský plán na založení podniku s právní formou družstvo
- Sociální ekonomika v České republice
- Zpráva o přispění družstev k překonání krize
- Svaz českých a moravských výrobních družstev
