Co je to lokální měna?
Proč vznikají doplňkové měny
V důsledku různých výkyvů hospodářského vývoje procházejí národní měny krizemi, nevyjímaje ani ty nejsilnější, jako je Dolar nebo Euro. Tradiční peníze „jsou zaskočeny“ globálním vývojem trhu a jeho digitalizací. Největším problémem je, že národní měny jsou kumulovány velkými hráči na trhu, čímž se nebezpečně rozevírají sociální nůžky - nadnárodní korporace jsou stále bohatší (a díky tomu diktují podmínky), nemajetní lidé jsou stále chudší a střední vrstva pomalu mizí.
Při zavádění místních komplementárních (neboli doplňkových) měn jde hlavně o to, aby byly doplněny potřebné společenské funkce, které národní a nadnárodní oběživa postrádají. Česká koruna, dolar nebo euro například selhávají ve chvíli, kdy je potřeba udržet a rozvíjet regionální hohatství a podporovat udržitelnou místní komunitu, což lokální měna umí. Ukazuje se, že národní měny jsou málo efektivní, když je potřeba řešit nezaměstnanost nebo sociální problény. Správně aplikované lokální měny s tím problém nemají, protože dokáží v uzavřeném místním systému obíhat několikrát rychleji a vykazují mnohonásobně vyšší faktor lokální multiplikace (čili mnohem vyšší užitek).
Tradiční peníze jsou pouze jednou z mnoha možných forem oběživa. V podstatě je jedno, jestli jsou to mušličky, veverčí kůže nebo zlaté mince. Důležité je, aby měna plnila funkci, která se od ní očekává - usnadnila lidem život. Samotný projekt jednotné evropské měny má řadu často kritizovaných nedostatků (čímž není řečeno, že euro je špatné). A proto se samozřejmě objevují četné pokusy s místními alternativami, aby tyto nedostatky byly kompenzovány. Dobrá střední cesta pak spočívá v nalezení řešení, kdy budou národní a lokální měny fungovat vedle sebe a plnit roli, která jim přísluší.
Nutno zdůraznit, že smyslem lokálních měn není nahradit měnu globální. Jejich role je v zájmu místní komunity doplňovat funkce, které globální měna neplní. Například peníze platné pouze v určitém regionu obíhají mezi zdejšími lidmi, řemeslníky a poskytovateli služeb v uzavřeném cyklu a pomáhají tak zajistit důležité funkce pro místní život. Oproti tomu národní měna má neustálou tentenci z regionu zmizet skrze platby za zboží a služby, které z regionu nepocházejí. Pak v daném místě samozřejmě chybí. Takový region chudne, kupní síla klesá a s ní i kvalita životní úrovně.
Jakou podobu může mít lokální měna?
Pěkným příkladem je speciální japonská měna, jejíž jednotkou je hodina služby. Tyto hodiny jsou evidovány v národní zúčtovací bance a slouží k zajištění pečovatelské služby bez výdajů ze strany daňových poplatníků. Jiným alternativním řešením jsou po celém světě populární zápočtové systémy LETS (lokální výměný obchodní systém), díky kterému si lidé vyměňují potřebné zboží a služby, aniž by potřebovali fyzické oběživo.
Obdobou lokální měny jsou i v České republice známé stravenkové kupony. Pak se může jednat o různé šeky, kolkované poukázky s časovým omezením. V podstatě jako alternativní měna může fungovat cokoli, co lidé obecně akceptují, například vratné lahve. Za nejvyspělejší alternativní systém současnosti se považuje švýcarský WIR umožňující vzájemný zápočet i poskytování výhodných půjček (i tento si museli uhájit švýcarští občané formou referenda, kdy se objevil politický pokus jej zrušit).
Příklad dobré praxe
Příkladem, který ilustruje význam lokální měny, je Wörgl – rakouská obec s 4300 obyvateli. Její starosta požádal radnici o vydání kolků v hodnotě 14000 šilinků ve snaze snížit 25% míru nezaměstnanosti. Vydané kolky byly kryty částkou uloženou u místní banky. Během dvou let, kdy Wörgl používal kolkovaných peněz, dosáhla obec plné zaměstnanosti, byly opraveny a vyasfaltovány 4 kilometry silnic, byla rozšířena kanalizace, opraveno mnoho domů, daně byly placeny včas a bylo vysazeno mnoho stromů kolem města. Rychlost oběhu okolkovaných peněz byla v té době 14krát vyšší než u normálních rakouských šilinků. Stejná suma peněz tedy zprostředkovala 14krát více obchodů, což vedlo ke zvýšení počtu pracovních míst.